|
|
The Construction of Warfare Technology in Russian Military Thinking
Solovyeva, Anzhelika ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Konstrukce Válečné Technologie v Ruském Vojenském Myšlení Anzhelika Solovyeva Abstrakt Tato disertační práce sleduje dynamiku vojensko-technologických inovací v Rusku za posledních 150 let. Analýza se do značné míry opírá o primární data získaná z ruských archivů, která jsou doplněna řadou expertních rozhovorů. Cílem je pochopit, zda a do jaké míry představují příslušné ruské diskurzy a praktiky odlišný strategický kulturní přístup. Vztah mezi strategickou kulturou a vojensko-technologickými inovacemi je posuzován ze dvou různých, ale vzájemně se doplňujících pohledů. Z empirického hlediska je analýza vedena šesti podstatnými argumenty odvozenými z dosavadní literatury o ruské strategické kultuře, technologii a vojenské doktríně, z rozhovorů vedených autorkou a částečně z autorčiných vlastních znalostí problematiky. V teoretické rovině tato disertační práce nabízí a vizualizuje neotřelý koncepční model, který teoretizuje procesy související s vojensko-technologickými inovacemi a rolí strategických kulturních rámců. Poslední dva argumenty, kterými se řídí empirické zaměření této disertační práce, vycházejí z teoretické diskuse. Tento model je následně aplikován na tři případové studie, přičemž klíčové poznatky jsou graficky znázorněny na konci každé příslušné kapitoly: zavedení puškových zbraní se závěrovým...
|
|
|
Campaign to stop 'killer robots': prospects of a preemptive ban on autonomous weapons systems
Rosendorf, Ondřej ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato práce se zabývá tématem autonomních zbraňových systémů a jejich možného preventivního zákazu s ohledem na mezinárodní diskuzi, která probíhá na různých multilaterálních fórech, včetně Rady pro lidská práva, Prvního výboru Valného shromáždění či Úmluvy o některých konvenčních zbraních na půdě OSN. Cílem práce je poskytnou rozsáhlý empirický přehled o podstatě těchto diskuzí a předpovědět nejpravděpodobnější výsledek diskuzí za pomoci odhadu preferencí států s využitím metod obsahové analýzy a teorému středního voliče. Z teoretického hlediska vychází práce z defenzivního realismu, poznatků z teorie kontroly zbrojení, obchodu se zbraněmi, a částečně také z institucionalism, ze kterého si práce vypůjčuje koncept legalizace. Po metodologické stránce spoléhá práce na kvantitativní metody, zejména obsahovou analýzu k získání dat, a teorém středového voliče k předpovědi pravděpodobného výsledku diskuzí. Práce využívá také metodu regresivní analýzy k výzkumu aktivity států v rámci výše zmíněných mezinárodních fór. Závěr práce shledává, že nejpravděpodobnějším výsledkem diskuzí na téma autonomních zbraňových systémů je mírně závazná forma hybridní regulace, která odpovídá specifickým řešení, jako jsou rámcová konvence či moratorium. Dalším zjištěním práce je, že aktivitu států v diskuzích na výše...
|
|
|
Factors influencing the success of restricting the development and use of technology
Hanzl, Ondřej ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Primární cíl této práce je analyzovat a porovnat politické a technologické vlivy působící na zhroucení snahy o odzbrojení mezi světovými válkami. Tento problém je zkoumán analyzováním série odzbrojovacích konferencí, které se konaly v meziválečném období, a omezení uvalených na německé ozbrojené síly v rámci Versailleské mírové smlouvy. Téma této práce je inspirováno a zkoumáno pomocí tzv. Actor-network theory vytvořenou na École nationale supérieure des mines de Paris. Tato teorie slouží k náhledu na problém v novém světle. Autor klade vojenskou technologie, politické hnutí za odzbrojení a zvláště omezení vůči Německu na stejnou úroveň jako státy a mezinárodní organizace. Zatímco politické pnutí a jeho příčiny a důsledky jsou důkladně prozkoumány, technologické aspekty již o dost méně. Autor si klade otázku, jestli byl rozsah odzbrojovacích snah realistický. Zda by se stát, který by se řídil novými pravidly, dokázal úspěšně bránit v případě útoku a udržel si vlastní útočný potenciál. Zda technologie jako taková umožňovala existenci alternativních zbraňových systémů, které by tato pravidla neporušovala. A v případě Německa, zda omezení účinně omezovala německý potenciál a nacistické Německo je porušilo z politických důvodů, anebo jestli sama způsobila své porušování tím, že byla technologicky...
|
|
|
Zánik smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu: analýza pozice Ruské federace
Svobodová, Markéta ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Markéta Svobodová, 2019/2020 Abstrakt Smlouva o likvidaci raket středního a kratšího doletu (smlouva INF) byla jedním ze základních kamenů bilaterální kontroly jaderného zbrojení mezi dvěma největšími světovými jadernými mocnostmi, Sovětským svazem (později Ruskou federací) a Spojenými státy americkými. Představitelé obou mocností Michail Gorbačov a Ronald Reagan ji podepsali 8. prosince 1987 a tím se poprvé v historii zavázali k absolutní likvidaci celé jedné třídy zbraní - balistických raket a střel s plochou dráhou letu s doletem od 500 do 5500 kilometrů odpalovaných ze země. Smlouva INF pokračovala v trendu snahy o zvyšování vzájemné důvěry a strategické stability pomocí opatření kontroly zbrojení, který byl započat na začátku 60. let minulého století poté, co se svět v rámci Kubánské krize ocitl na pokraji jaderné katastrofy. Podpis této smlouvy znamenal odstranění bezprostřední jaderné hrozby plynoucí z rozmístění nových a efektivnějších systémů SS-20 Sověty, jež bylo následováno rozmístěním raket Pershing II Spojenými státy v západní Evropě. Smlouva dále představila do té doby nejpropracovanější inspekční režim a symbolicky byla krokem směrem k překonání studenoválečného napětí. Po roce 2005 se nicméně smlouva INF ocitla pod tlakem kritiky směřované od ruských politických autorit a v roce 2014 se...
|
|
|
Campaign to stop 'killer robots': prospects of a preemptive ban on autonomous weapons systems
Rosendorf, Ondřej ; Smetana, Michal (vedoucí práce) ; Hynek, Nikola (oponent)
Tato práce se zabývá tématem autonomních zbraňových systémů a jejich možného preventivního zákazu s ohledem na mezinárodní diskuzi, která probíhá na různých multilaterálních fórech, včetně Rady pro lidská práva, Prvního výboru Valného shromáždění či Úmluvy o některých konvenčních zbraních na půdě OSN. Cílem práce je poskytnou rozsáhlý empirický přehled o podstatě těchto diskuzí a předpovědět nejpravděpodobnější výsledek diskuzí za pomoci odhadu preferencí států s využitím metod obsahové analýzy a teorému středního voliče. Z teoretického hlediska vychází práce z defenzivního realismu, poznatků z teorie kontroly zbrojení, obchodu se zbraněmi, a částečně také z institucionalism, ze kterého si práce vypůjčuje koncept legalizace. Po metodologické stránce spoléhá práce na kvantitativní metody, zejména obsahovou analýzu k získání dat, a teorém středového voliče k předpovědi pravděpodobného výsledku diskuzí. Práce využívá také metodu regresivní analýzy k výzkumu aktivity států v rámci výše zmíněných mezinárodních fór. Závěr práce shledává, že nejpravděpodobnějším výsledkem diskuzí na téma autonomních zbraňových systémů je mírně závazná forma hybridní regulace, která odpovídá specifickým řešení, jako jsou rámcová konvence či moratorium. Dalším zjištěním práce je, že aktivitu států v diskuzích na výše...
|
|
|
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
|
|
|
Bezpečnostně-politická dimenze kontroly exportu zbraní na příkladu vlád H. Kohla a G. Schrödera v letech 1989-2005
Kufčák, Jakub ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Tato práce si předestřela úkol zabývat se fenoménem kontroly vývozu zbraní Spolkové republiky Německo v období vlád kancléřů Helmuta Kohla a Gerharda Schrödera mezi lety 1989 až 2005 a k tomuto účelu byl vyvinut analytický rámec, který tento fenomén analyzuje prostřednictvím vládní politiky exportu zbraní, jejímž výsledkem je kontrolní systém vývozu zbraní. Z důvodu absence předešlého výzkumu v českém prostředí bylo potřeba věnovat značný prostor konceptuálnímu vymezení politiky exportu zbraní a kontextu analytického rámce. Bylo argumentováno, že zbrojní exportní politiku lze v případě SRN lépe analyzovat jako pasivní podmnožinu bezpečnostní politiky. Proto analytický rámec využitý ve zkoumaném období 1989 až 2005 reflektoval čtyři faktory či úhly pohledu, které na politiku exportu zbraní SRN působí (v kontextu vnějších tlaků, bezpečnostní politiky spolkové vlády, koordinace na úrovni EU a legislativního a institucionálního rámce). Práce pojatá jako modifikovaná disciplinovaná interpretativní studie pracovala se dvěma výzkumnými otázkami založenými v konceptech, které již částečně na fenomén exportu zbraní byly částečně aplikovány v jiném kontextu a pro jiné časové období. První otázkou je cyklické pojetí vývoje politiky exportu zbraní od restriktivních období k uvolněným obdobím. Druhou je analýza povahy...
|
|
|
Úloha výročních konferencí NPT v procesu kontroly jaderného zbrojení v době globalizace.
Nepimach, Filip ; Eichler, Jan (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o úloze závěrečných konferencí smlouvy NPT v době globalizace na základě teorie idealismu. Jejím cílem je určit, zda jsou tyto konference efektivní iniciativou a to dle plnění jejích výhrad a výtek Spojenými státy americkými a Ruskou federací, jakožto státy, které vlastní největší množství jaderných zbraní. Práce je koncipována tak, že vysvětluje problematiku jaderných zbraní, dále analyzuje závěrečné dokumenty ve vztahu k USA a Rusku a finálně sumarizuje zjištěné poznatky.
|
host ::
RSS.